Červenec 2011

Druhý víkends

16. července 2011 v 20:21 | Víkend! Hurá!
Jelikož mám narozdíl od některých au pair volný každý a celý víked, pátek je vždycky vytouženým dnem To je super, mít volné víkendy, protože si člověk fakt odpočine.
Tenhle týden byl taky v pohodě. Kluci byli hodní, pokud nebyli rodiče poblíž. Aj měl soccer camp, kam ho každé ráno vozil John a já s Zachem jsme ho ve 12 vyzvedávali. Autem je to hřiště, kde camp měli asi 5 min, ale jelikož musáím jezdit autobusem, tak mi to zabralo každý den asi půl hodiny! Nedá se tam totiž dojet přímo, ale museli jsme přesedat. Což je byli super hlavně nazpátek, když mi kluci třeba usli už v prvním buse
U hřiště byl park, kde si kluci rádi hráli a tak jsme tam někdy zůstali i po cempu a dali si tam picnick. Připojili se k nám Grace (kamarádka od Aj ze školy) a její mamka, která je fakt super. Hrozně milá a taková trhlá. Bavili jsme se o nakupování- poradila mi tu nejlepší shopping mall a taky o cestování- navrhla mi všechna místa, kam bych se měla letos podívat. Když jsem jí řekla, že bych chtěla do Mexica, řekla, že to bych teda určitě měla a že tam mají u moře dům, který mi klidně půjčí super, takže ubytování v Mexicu zajištěno!
V pátek jsem si byla vyřídit Social Security Number a minulý týden v sobotu se mnou byla Ann v bance otevřít mi účet. Včera mi přišlai karta, takže jsem ji samozřejmě už musela použít
Ann v pátek pracovala z domu, protože je tenhle týden uzavřená snad nejdůležitější dálnice v LA a všichni z toho mají paniku Ann, které normálně zabere cesta z práce domů 20 min, by prý trvala 7 hodin! Lol Všechny auta (zhruba několik desítek tisíc a hodinu) se totiž nahrnou na vedlejší silnice a budou neuvěřitelný zácpy! No uvidíme! Třeba to bude v pohodě, protože většina lidí bude radši zůstávat doma nebo půjde někam jen pěšky.
V pátek mě kluci dost zlobili. Vědeli, že je mamka doma a to je kámen úrazu. Slyšela jsem, že to tak má ale většina amerických dětí. Když jsou poblíž rodiče, tak jsou dětska na zabití. A tak to bylo i včera u nás! Netřeba dále rozebírat
Takže víkend byl fakt vytouženej!!! Kolem půl 8 mě vyzvedla Terka a jeli jsme do Ross. Něco jako outlet, ale obrovskej! Byla jsem tam včera poprvé a byli jsme tam až do 10. Byli bychom tam ještě dýl, kdyby nezavírali Mají tam naprosto všechno! Oblečení, boty, kabelky, doplňky, nějakou elektroniku, hračky, doplňky do domu, no prostě všechno! A ty ceny!!!!!
Já jsem tam nechala něco málo přes 80 $ a mám naprosto super věci!!! Všechno je samozřejmě nové a nepoužité!
Kabelky Tommy Hilfiger- 16 $
Tričko Tommy Hilfiger- 13 $
Tričko Reebook- 12 $
Šorty- nějaká neznámá značka, ale jsou super- 8 $
Chci totiž začít chodit do fitka, tak jsem potřebovala nějaký sportovní věci.
Plavky Guess- 15 $- LOL!
Tenisky Guess- 16 $- LOL!
Ještě že už zavírali, protože fakt jinak nevím, kolik bych tam utratila :D
Tady jsou teda fotky mých úlovků a poslední je peněženka Guess, kterou jsem ji teda nekoupila v Ross, ale v normálním Guess store. Mám z ní hroznou radost






SHRNUTÍ

16. července 2011 v 19:52
Jelikož jsem strašná a poslední týden jsem tenhle blog hrozně zanedbávala, budu se snažit to dohnat. Vždycky když něco podniknu, mám pak milion nápadů, co o tom napsat, ale uvědomím si, že musím nejdřív sepsat poslední dva týdny, tak mě chuť psát naprosto přejde Takže mě napadlo, že bych udělala krátký shrnutí událostí za poslední dny a pak už psala normální články. Doufám, že je to OK !!!

PRVNÍ PRACOVNÍ TÝDEN
Z kempování jsme přijeli v pondělí, na Den nezávislosti. Jelikož jsme byli unavení z cesty, žádné oslavy se nekonali. Já přespala v AJ pokoji, protiože v tom mém spala ještě naposledy Chloe. Můj první pracovní den byl oficiálně v úterý. Měla jsem z toho trošku strach, protože jsem na to byla poprvé sama. Večer teda přijela teta od Ann, která mi měla pomáhat. Její pomoc ale spočívala jen v tom, že nás vozila z místa na místo, abych nemuseli autobusema, jelikož ještě nemám kalifornský řidičák a hostparents mě bez toho nechtějí nechat řídit. Budu totiž chodit na jízdy s instruktorem, které mi zaplatí, za což jsem fakt vděčná, když vidím ten provoz v ulicích Los Angeles.
Můj pracovní den začíná většinou v 8 ráno. Než děti vstanou, vyskládám myčku. Pak jich připravím snídani, přebalím Zach, převleču ho, Aj to zvládá sám a společně se nasnídáme. Pokud nemá nějaký z kluků krouček, jdeme do parku. Ty parky tady se vůbec nedají s těma našima srovnávat. Jsou tu čisté, udržované a moc hezké. Kousek od nás je jeden park, kde jsou i vodní prameny, které stříkají vodu různými směry a děti jimi probíhají. Tam taky moc rádi chodíme.
Obědváme kolem 12. Připravím oípravdu jen nějakou rychlovku. Třeba tousty, chicken nuggets, tortilly a tak Dětska jsou na to zvyklí a vyhovuje jim to. Američani si totiž na obědy moc nepotrpí. Pro ně je hlavní jídlo večeře! Zach chodí po obědě spát, my si s Aj hrajem. Zacha budíme kolem 4, protože by byl schopný spát až do večera. Většinou si pak hrajeme vzadu na dvorku (zahradě) a kolem 6 si dětska přebírá John a já mám padla! Nejlepší část dne
První pracovní den teda proběhl v klidu. Měla jsem strach z toho jak se děti budou chovat, když budou se mnou sami, ale byli a pořád jsou v pohodě! Ke mně si nic nedovolí. Ani jsem jim neříkala nějaká pravidla, oni je vycítili sami. Ani mám přirozený respekt
V první pracovní den, když Zach spal po obědě, my AJ pomohl stěhovat věci do mého nového pokoje. Hrozně ho bavilo jak mi mohl pomáhat! Moc se mi můj pokoj líbí. Cítím se v něm strašně útulně. Je tu sice starý nábytek, který já většinou nemusím, ale je to tu hrozně teplé, prostě se tu cítím odbře. Postupně si do pokoje nakupuju nějaké doplňky, abych z něho udělala ještě víc MŮJ pokoj . První týden tedy proběhl bez jakýhkoliv komplikací. Řekla bych, že už vím, kde co je, kam co patří, jak s kým jednat, co jak dělat a tak prostě

PRVNÍ VOLNÝ VÍKEND
Můj víkend začal oficiálně v pátek kolem 6 hodiny a byl velmi busy. Alexandra (Alexa),kolumbijská aupair, kterou jsem poznala na školení, bydlí asi 20 min jízdy autem ode mně a je moc milá. Domluvili jsme se, že bychom mohli první volný víkend strávit spolu. Jenže je docela těžké se od ní dostat sem autobusem, protože bydlí na nějakém kopci nebo co. No a moji skvělí hostparents mi nabídli, abych se s Alexou domluvila na tom, aby u nás z pátka na sobotu přespala a všechno tak bylo jednodušší. A taky že bylo! Alexu dovezl její host dad, taky moc sympaťák, v pátek odpoledne. Jelikož Alexa ještě nebyla nakupovat (já už samozřejmě jo ) vydali jsme se na Third Street Promenade- nákupní zóny tady u mě, v Santa Monice. Je tam pár mých oblíbených obchodů a je to blízko (asi 15 min autobusem),proto tam ráda chodím když mám chuť nakupovat, ale nemám moc času abych se dostala do většiho shoppingmallu. Je to tam takový stylový, jsou tam pouliční umělci (zpěváci, tanečníci a lidi, co tam kážou o Ježíši Kristu) Mám ráda tu atmosféru tam!
V pátek jsme tam teda byli s ALexou asi do 10 a pak jsme šli na Santa Monica Pier, kde jsme si zašli na kolotoče Bylo to fajn, potřebovala jsem takovýhle odreagování! Domů jsme přišli asi kolem 12. V sobotu ráno jsme šli na pláž a odpoledne nakupovat! Alexa jela v sobotu večer domů a neděle byla taková oddychová.
Neměla jsem nic domluveného, tak jsem šla na Third Street Promenade (nákupní zóna). Samotnou mě to ale nějak nebavilo, chytla mě nostalgie a tak jsem zavolala Terce- Myslím, že jsem o ní ještě nepsala. Je to Češka, která je tady jako aupair už půl roku. Je super, mít tu někoho, s kým si můžu otevřeně pokecat a hlavně nachvilku vypnout z angličtiny Trávíme spolu víkendy a někdy zajdem na kafe nebo večeři i v týdnu po práci.

GALERIE!

12. července 2011 v 1:34
Omlouvám se, že tenhle blog zanedbávám, ale opravdu není čas! Ale slibuju, že se polepším. A začnu tím, že spustím galerii. Takže tady jsou první fotky ze slunné Californie !

Camping v bushi

8. července 2011 v 1:51
Spala jsem u Aj v pokoji, protože v tom mém novém spala ještě Chloe, která odjížděla až v úterý na svůj trip po USA. Nevadilo mi to ale, protože jsem spala jak malé baby! Ráno jsem měla být ready na 8. Vstala jsem už ale v 7, protože jsem nechtěla hned první ráno něco zameškat Šla jsem se s ostatníma nasnídat, probrali jsme co a jak a Ann šla do práce a John šel k sobě do kanceláře, kterou má v ložnici, kde je celý den zavřený. Někdy ani nevím, jestli je doma nebo ne. Většinou to ale poznám podle jeho Porshe, zaparkovaného před barákem Rodinka má teda 4 auta abyste věděli. Lexus- Ann, Porsche a Porsche- John (takové ty starší poršáky, jsou tak 40 let starý, ale musí mít obrovskou cenu) a Land Rover- až budu mít californský řidičák tak já, zatím občas oba rodiče. Pohoda no
Po snídani jsem doma zůstala jen já, Chloe a Zach. Aj byl na fotbalovém kampu. To je něco jako zábavný program přes léto. Jsou i taneční, hudební, přírodovědné...
Byl pátek a to je den, kdy má Zach My gym. Zábavná 3/4 hodinka pro děti a jejich rodiče (prarodiče, nanny...). Je to v takovém malém dětském centru. Je tam trampolína, houpačka, skluzavka, různé kostky, krabice plná kuliček, do které děti skáčou a mnoho jiných atrakcí. Zpívá se tam, tančí,dětá různá akrobatika. Je to sranda, moc se mi to líbilo.
Po cestě do My Gym jsem měli sraz s Honorine, další francouzskou au pair a nejlepší kamarádkou Chloe. Je taky moc milá! Nahradí ji hočina jménem Cindy, která má přijet příští týden. Doufám, že bude fajn, protože se naše rodiny přátelí a chtějí nás dát dohromady:) Cindy se bude starat o holčičku Dylane, která je asi o dva měsíce mladší než Zach a děti jsou zvyklí vyrůstat spolu. Chloe a Honorie spolu denně chodili do parku. Takže doufám, že Cindy bude na pohodu a že zůstane tahle rutina zachována
Po My gym jsme šli domů, něco "ukuchtili" na oběd, všichni 3 jsme se najedli a dali Zacha spát. Ani se vlastně nedá říct ukuchtili, jen jsme něco ohřáli. Kluci jsou na to zvyklí, takže jsem ráda, že se ji tady s ničím nemusím vyvařovat
Kolem 3 přijela Ann z práce, John vylezl z kanceláře a začali jsme dávat věco do kufru, protože jsme jeli kempovat. Ann nabalila tolik věcí, že se nám to málem ani do obrovskýho Lexusu nevešlo. Tolik žrádla, že byste z toho nakrmli celý stát v Africe Cesta z LA nám trvala asi 6 hodin, ale docela to uběhlo, protože jsme si pořád povídali. Po cestě nás zastavili policajti. Bylo to jak v klasickým americkým filmu Už byla tma, takže policajt přišel s baterkou. John stáhl okýnko, policajt mi posvítil do očí, pak na Johna a dozadu na Ann a dětska. Chtěl vidět řidičák, doklad o pojištění auta a ještě cosi. Jeli jsme asi o 10 mil rychleji, protože to ale byl hodný pan policajt, napsal nám jen o 5 mil rychleji. Tím pádem bude John platit menší pokutu.
Do kempu jsme dorazili kolem 11. Vítala nás tam druhá rodinka, se kterou jsme kempovali. Mum rodinky byla Shelly, se kterou Ann vyrůstala, takže se znají už dost dlouho. Škoda, že tu rodinu nemám na fotce. Typická (ale ne klasická!) americká rodina. Vzhledem, oblečením, chovaním a hlavně jídlem. Jejich 12-letá dcera Ashley vážila asi 80 kilo a snědla toho jak já za týdenPak měli ještě 8-letého syna Dylana, se kterým si hrál náš AJ.
Když člověk řekne kempování, očekává se les, stromy, nějaký rybník nebo něco podobného. Ne my stanovali v něčem mezi pouští a bushi. Teplo jak sviňa (kolem 40 stupňů), žádné stromy, kam bychom se mohli schovat a už vůbec nic, kde bychom se mohli okoupat. Takže docela nuda. Hrozně jsem se těšila zpátky do LA! Nakonec jsem to v bushi nějak přežila, dokonce mě ani nenapadl medvěd, což tu není nic neobvyklého!!!

My new family!

8. července 2011 v 1:08
Byla jsem trochu nervózní z prvního setkání, protože jsem věděla, že první dojem je nejdůležitější! Po přistání v LA jsem si šla s Alexandrou (kolumbujskou aupairkou) pro kufry. Byli jsme jediné dvě jejichž rodinky tam ještě nečekali. No problem:)! Ale Alex začala plašit, protože její hostmum měla každým dnem rodit a ona měla strach, že rodila právě ve chvíli, kdy ji měli vyzvednout na letišti Tak jsem se jí snažila uklidnit tím, že kdyby nastal nějaký problém, tak by jí určitě zavolali. To pomohlo, takže jsme spolu čekali dál a já už viděla jak ke mně běží má hostfamily! Juchů
Mamka Ann mě hned objala a omlouvala se, že jdou pozdě. Oni vlastně ani nepřišli pozdě, to jen my přiletěli dřív Se všema jsem se tedy objala, pozdravila se s klukama a dostala od nich obrázky. Od Aj (starší) jsem dostala obrázek s nápisem : WELCOME TO LA ANET! Lol, použila jsem i stejný barvy Pak je tam moře, loď, delfán a hrad! Prostě LA:) je to hezký obrázek, mám ho vystavený v novém pokojíčku! Od malého jsem taky dostala nějakou roztomilou čmáranicu
John mi vzal kufry a šli jsem k autu. Aj si udělal něco s nohou tak začal brečet, do toho se začal ani už nevím proč vztekat Zach, já unavená z letu jsem si pomyslela : "No co tady proboha dělám"!?!
Nasedli jsme do auta, moc moc hezkého auta(Bílý Lexus) a jeli jsme domů. Ann objednala večeři- pizzu. Teď už jsem na to zvyklá, ale první den mě to trochu překvapilo Oni jí fast foody docela dost, ale naštěstí to na nich nejde vidět, jak na některých jiných Američanech Když jsme přijeli domů, byla tam i Chloe, jejich bývalá aupair. Objala mě, přivítala mě a byla hrozně milá. Měla jsem z toho trochu strach. Vím totiž, že některé aupair, které odjíždí, se k těm novým zrovna dobře nechovají. Žárlí, že někdo přebírá jejich místo. Takže jsem nevěděla co očekávat, protože Chloe tu strávila 2 roky. Naštěstí byla fakt hrozně milá a docela jsme si i rozumněli. Škoda, že jsme spolu nemohli být dýl.
Během večeře jsem rodince rozdala hordu dárků a taky nějaké dostala jsou hrozně milí! Dali mi velkou kabelku plnou dárků! Kabelka je moc hezká, nosím ji pořád! V ní byla průvodce po LA, vstupenky do kina, knížka do autoškoly, klíče od domu s potiskem americké vlajky, nějaká kosmetika, katalog místí college abych si mohla vybrat kurz a kartu nabitou na 13 jízd autobusem. Bylo toho víc, ale už si nemůžu vzpomenout. Prostě plno dárečků! Oni moc děkovali za dárky, líbili se jim hlavně kniha o České republice. Taky jsme si i, ale bylo to dost křečovitý, protože jsem byla unavená z letadla a taky jsem cítila, že tam nějak nepatřím, když tam byla ještě Chloe.
Rodina je ale super, a to píšu i s odstupem týdne! Nemůžu si zatím na nic stěžovat!

Au pair Care Academy!!

6. července 2011 v 10:18
Poté co jsme prošli imigrační kontrolou jsme si vyzvedli svoje kufry. Musím říct, že jsme byla dost překvapená, v jaké stavu jsme je našli. Můj kufr byl naštěstí v pohodě, ale ostatní holky měli rozbité zámky, rozervané zipy, urvané kapsy, upadlá kolečka a podobně. Prostě mazec! Některým dokonce chyběly v kufru nějaké věci. Takže doporučuji (i já to příště udělám) nechat si na letišti za pár korun (kolem stovky) obmotat kufr takovou průhlednou páskou, takže nikdo by se Vám do toho kufru neměl dostat!
V příletové hale nás čekali paní z Au pair Care a 2 páni ze společnosti, která zařizuje převážení holek z letiště do hotelu a zpátky. V minibusu jsme potkali další aupair. Jednu Němeku, Amelii,hrozně milou holčinu, která je teď v New Jersey a taky Vaši/moji oblíbenou Tingting a další Číňanku. No řeknu Vám, katastrofa už od začátku S tím, že její angličtina bude strašná jsem počítála, ale řeknu Vám, že ta holka je naprosto mimo. A jestli ji někdy v Santa Monice potkám, tak budu dělat, že ji neznám
Po příjezdu na hotel jsme měli uvítací schůzku o tom, jak to na školení chodí a tak podobně. Byly nám rozdány karty od pokojů a šli jsme se ubytovat. Bydleli jsme v hotelu Hilton, takže docela úroveň Neuhodnete s kým jsem byla na pokoji! Ano, s Tingting Hned po prvním dnu, jsem myslela, že ji prohodím oknem. Chovala se jako malé dítě, pořád se mě na něco ptala, ale na totálbě stupidní otázky Na pokoji s nama byla ještě Alexandra, kolumbijská aupair. Ta je super, v pátek u mě bude asi spát a v sobotu máme naplánovaný výlet do Hollywoodu!!!
Takže jak si asi odvodíte, byli jsme ubytovaní, podle toho, kde strávíme následující rok.
Budíček na pokoj byl každý den v 6 ráno!!! Ano, čtete dobře! Po dlouhém letu, časovém posunu a tak dále nás nechali vstávat v 6 ráno! Museli jsme se připravit, dojít si na snídani (nejlešpší jídlo celého dne) a být připravení na hodinu, která začínala v 8.
Nebudu se tady zdlouhavě rozepisovat o tom, co jsme na školení probírali, ale pokud má někdo ohledně toho otázku, klidně mi napište a já ráda odpovím. Ve zkratce: americká výchova, péče o malé děti, hry a aktivity, problémy, které můžou nastat, americké řízení....
Vše probíhalo docela zábavnou formou, občas jsme i zpívali a tančili. Všichni měli možnost se k tématu vyjářit, čehož jsem využívala občas i já Párkát jsem se na školení ale fakt dost nudila. Připadalo mi, že jsme zbytečně zabíhali do detailů.
Konec školení byl ve čtvrtek před obědem. Potom jsme se rozdělili do skupin, podle toho, kdy nám letí letadlo. Moje modrá skupina odjížděla z hotelu kolem 1 hodiny.
Do LA jsme letěli celkem 4. Já, Tingcosi:D, Alexandra a jedna holka z Jihoafrické republiky- velice pobožná, snažila se mě na letišti přesvědčit o existenci boha
Let byl pro mě zase zdlouhavý, asi mi létání nesvědčí. Fakt jsem odpočítávala minuty do přistání Let trval 5hodin a kolem 6PM místního času jsme konečně přistáli v LA:))))))))!!!

Bye bye Czech republic!

6. července 2011 v 10:00
Omlouvám se, jestli budou článku o prvních dnech stručné, ale je to hlavně tím, že nemám moc času a taky protože si to už moc nepamatuju
Takže moje americké dobrodružství začalo 27.6. 2011 v 7:00 kdy naše letadlo odstartovalo z Ruzyně. Na letišti jsem byla už v 5 a ukázalo se, že opravdu není na škodu přijít o něco dřív! Nebyla bych to já, kdyby mě neprovázely nějaké komplikace, ale nakonec jsme to zvládli Letěli jsme nejdřív 1:20 do Düsseldorfu a tam jsme čekali skoro 4 hodiny na další let. Proč vlastně píšu v množným čísle?! Pro ty, co neví, tak jsem neletěla z Prahy sama. Letělo nás celkem 6, z toho jedna holčina ze Slovenska. Jsem fakt ráda, že jsem neletěla sama, protože nevím, jestli bych všechny ty procedu ry sama zvládla. To čekání v Německu strašně rychle uteklo, protože jsme měli nejdřív nějaké potíže s chek-in, takže jsme tím zabili hodně času. Pak jsme si sedli do restauračky na nějké pití a pokračovali dát k security a pak rovnou k letadlu.
Člověk, který nikdy neletěl, neuvěří, kolika kontralama musí člověk projít, něž se vůbec dostane do letadla. A natož do letadla směřujího do USA Ale jsem za to ráda, aspoň je člověk klidnější, že ví, že s ním (snad) neletí nějaký terorista. Ehm :D
Let z Düsseldorfu byl pro mě stašně dlouhý a únavný! Trval myslím 9 hodin, ale mně to připadalo jako věčnost! Nemohla jsem usnout, sedačky byly nepohodlný a navíc vedle mě seděl dost divnej chlápek co si pořád dával balzám na rty a dezinfikoval si ruce
Když jsme konečně přiletěli celé rozlámané do Newarku (letiště blízko NYC), prošli jsem imigrační kontrolou a konečně vstoupili na půdu USA!!!
Btw: Jestli se tu někde vyskytnou chyby, tak se omlouvám. Je tu 1 hodina v noci a mě hryzalo svědomí, že jsem Vám slíbila nové články. Vidíte jak se pro Vás obětuju Jooo a děkuji za návštěvnost, včera byla nejvyšší v historii: 74 lidí!

Jste teda netrpěliví!!!

5. července 2011 v 4:41
Omlouvám se za dlouhou pauzu, ale věřte mi, že opravdu nebylo kdy psat, o čem se po přečtení přesvědčíte. Navíc Vám to vybahradím nášupem nových článků! Moc mě těší jak máte zájem o novinky!!! Jen tak dále:)))
Malá ochutnávka (BTW takhle normálně nevypadám :D je to z výletu do NY, kam jsme jeli po celém dnu školení a já si jentak mimochodem nechala taštičku s celou kosmetikou doma :D):